Vybral jsem dva čerstvě zvolené senátory v třetinově doplňovacích letošních senátních volbách. Jsou to do značné míry lidé, mající za sebou velmi rozdílnou cestu za senátorským mandátem. Nově zvoleným politikem je bývalý ředitel Státního fondu životního prostředí Libor Michálek, který musel svůj původní post opustit, protože upozornil na korupční praktiky osob, pracujících pod patronací Ministerstva životního prostředí a přímo ministra Drobila.
Protikladným příkladem je dřívější vsetínský starosta a bývalý předseda Lidové strany Jiří Čunek, jenž byl donucen odejít z bývalé vlády ministerského předsedy Topolánka pro vážné podezření z korupčního jednání.
Ironií osudu je, že pan Michálek je nezaměstnaný od doby, kdy na korupci upozornil. Údajně protikorupční kabinet Petra Nečase mu v ničem nepomohl a deklarace o antikorupčních snahách vlády jsou jen bezobsažnými frázemi. Osud Jiřího Pospíšila je toho jasným příkladem.
Pan Čunek je ve svém regionu, jak je vidět, velmi uznáván. Pravděpodobně lidé na Vsetínsku aktuálně upřednostňují jiné hodnoty než Pražané z druhého volebního obvodu.