Význam tohoto slova je znám z antické mytologie. Od toho času se stal termínem, označujícím prostředek lsti, jenž má za účel získání nějaké výhody v soupeření s protivníkem, nad nímž není možné zvítězit v otevřeném boji.
Teď je tenhle termín, pocházející ze starověku, opět aktuální. Co je příčinou jeho současného příměru? Vybavuje se dojem z jednání současného českého prezidenta. Nejvíce zarážející je jeho čím dál úpornější odpor k jakékoliv formě podílení se na společné správě Evropské unie, ačkoliv o členství našeho státu v ní sám po roce 1989 usiloval.
Určité vysvětlení by mohlo poskytovat to, že Václav Klaus byl za předrevolučního režimu zaměstnaný v Prognostickém ústavu Akademie věd, vytvořeném jako vývojový orgán normalizační ekonomiky tehdejším Husákovým předsedou vlády Lubomírem Štrougalem. Jelikož celá republika byla za totalitního režimu pod dohledem komunistických tajných služeb a jejich sovětských patronů, nebylo pravděpodobné, aby tomuto dohledu unikl Prognostický ústav, který v zájmu efektivity, překračující rámec ideologických omezení, zaměstnával lidi sice tehdejšímu režimu nepohodlné, ale výhledové účinnosti sloužící. Tyto osoby pravděpodobně měla pod dohledem nejen domácí státní tajná bezpečnost, ale i dozorující KGB jakožto nadřízený orgán nad veškerým děním v tehdejší Československé socialistické republice. Že by se tomuto „superdohledu“ vyhnul Václav Klaus, dřívější člen za Pražského jara 1968 vytvořené organizace Klubu angažovaných nestraníků, jež byla pozdějším normalizačním vedením pod sovětským dohledem označena za kontrarevoluční organizaci, bych se divil.
Sovětské archivy má pod patronací dvojice Putin – Medvěděv a samozřejmě může z jejich informačního materiálu patřičně čerpat. Klausovo ujištění za Medvěděvovy státní návštěvy v Praze, že překazí snahy Evropy o jednotnou měnu, je zvláštním příspěvkem jednoho evropského člena ke společnému postupu. Současné Rusko se orientuje na slavjanofilský nacionalismus a má zájem destabilizovat cokoliv, co může oslabovat jeho neoimperiální snahy, tedy i sjednocující se Evropskou unii.
Jestli tedy na Pražském Hradě vlají za Matyášovou branou vedle sebe dvě české vlajky, možná je to jen otázka času. Nerad bych se nadál toho, že ještě před budoucí prezidentskou volbou bude sdílet vedle symbolu české státnosti místo vlajky Evropské unie nalevo (nebo napravo?) standarta Ruské federace a suverenity.