Už mne to přestalo vzrušovat. Jména Kožený, Mrázek, Bátora, Dobeš, Drobil, Tluchoř, Kočí, Paroubek, Krejčíř, Šulc, John, Bárta a další a další jsou jen VIP promenádou naší reprezentace, jíž máme co přispět k podpoře našich důvěřivých partnerů, Evropské unie, jež byla tak naivní a spolehla se na součinnost domácích politických špiček.
V minulosti jsem z nadšení (za něž se zpětně nestydím !) podporoval Občanskou demokratickou alianci, později usilovně Evropské demokraty. Když jsem se setkal s mým dobrým přítelem, který byl s mojí kandidaturou seznámen, řekl mi : „Honzo, takový slušný člověk, jak se můžeš dávat dohromady s takovými politiky ?“
Odpověděl jsem mu, že věřím v institucionalizaci správy, ktrá bude účinně zastupovat veřejnost a zároveň pracovat na zakotvení naší republiky v efektivně spravované Evropské unii. Tato iluze mne už opouští. Nebudu nějakými „detaily“, jež jsou obrazem celku, stav ilustrovat.
Kam povede současné směřování našeho státu ? Doufejme, že moje znechucení aktuální politikou nebude odpovídat potvrzení naprostého odtržení zájmu naší země od společných zájmů s EU, s níž se ještě v devadesátých letech snažila Česká republika mít vztah naplněný budoucnostní aktivitou.