Nedávno došlo k zajímavému případu, kdy armádní specialista na leteckou techniku, plukovník Karel Daňhel, který se postavil proti nákupu španělských transportních letadel Casa pro českou armádu, byl obviněn z pohlavního zneužívání nezletilých a vsazen do vězení.
Souvislosti těchto událostí jsou dost zarážející a mohou vypovídat o dvojím možném. Buď je plukovník Daňhel nebezpečný pedofil a patří právem do vazby, anebo Vojenská zpravodajská rozvědka, jež se na jeho obvinění podílela, pracuje jako zločinecká organizace, mající za cíl diskreditaci nepohodlných lidí, ztěžujících leckterým politikům život.
Protože mediální zprávy jsou útržkovité a zpravidla psány chvatnou rukou, člověk se neubrání snaze tento zamotanec si rozplétat. Na začátku „kauzy“ stálo politické rozhodnutí vlády tehdejšího ministerského předsedy Topolánka, do určité míry vojenského „odborníka“, protože za dob svého mládežnictví byl absolventem Střední vojenské školy Jana Žižky z Trocnova, dále ministra financí Kalouska a ministryně obrany paní Parkanové, o nákupu čtyř transportních letadel Casa.
Letecký pověřenec rezortu obrany, plukovník Karel Daňhel, tuto koupi nedoporučoval, protože poukazoval na nedostatky, jimiž se tyto stroje vyznačovaly.
Výsledkem bylo zbavení pana Daňhela odborné způsobilosti a byla mu odebrána vojenská prověrka. Kdyby měl pan Daňhel patřičné styky, asi by mu chybějící stupeň prověření v ničem nebránil, asistent předsedy vlády Topolánka Marek Dalík byl rovněž u všech supertajných jednání a žádné oprávnění k tomu neměl.
Vrátím se ale k panu Daňhelovi. Tento pán začal mít pocit, že je sledován a že za ním někdo slídí. V soukromém životě mu to neklapalo, byl v rozvodovém řízení se svou paní a měl milenecký vztah s přítelkyní. Ta mu jednoho dne řekla, že by chtěla jet do Prahy vybrat dcerce šaty k nějaké příležitosti. Sama se cesty zřekla a požádala přítele, plukovníka Daňhela, aby její dceři pomohl sám. Je to nakonec soukromá věc, i když si myslím, že by letecký specialista Daňhel mohl být spíše nápomocen, kdyby se jednalo dejme tomu o leteckou kombinézu než o šatečky na besídku, nebo taneční, ale nechme to tak.
Když měli vybráno, rozhodli se, že přespí v hotelu. Pan plukovník zřejmě už neměl služební byt k dispozici a tak hotel byl jedinou možností. Naskýtá se otázka, proč si dvojice nevzala samostatné pokoje, ale jednak šlo o dítě přítelkyně, takže ani případná pusinka na dobrou noc nemohla ještě znamenat pedofilii, za druhé se sledovaný, jak se sám domníval, suspendovaný plukovník, mohl obávat ponechat dítě pubertálního věku samotné bez dozoru. Vím, jak za minulého režimu byly hotely prošpikované estébáky a nepohodlná zahraniční návštěva mohla být při návratu na letišti zadržena s „vloženými“ drogami v zavazadle.
Po této cestě došlo k setkání pracovníků vojenské rozvědky s plukovníkovou přítelkyní a její dcerou a po nějakém pravděpodobném „bububu“ dcerka vypovídala tak, jak si zřejmě „činitelé“ přáli. Následovalo obvinění pověřeným státním zástupcem a plukovník Karel Daňhel se ocitl za mřížemi.
Celý případ má pokračování. Vyslýchaná dcera prohlásila u soudu, že na ni byl ze strany vyšetřovatelů vyvíjen nátlak a že vypovídala ve stresu. Pan Daňhel je zatím osvobozen a může se volně pohybovat.
Jak bude tento „gordický uzel“ nakonec rozetnut a komu za to padne hlava, případně hlav více ? Bohužel doktorka Bradáčová s panem Martincem mezi sebou vykopali válečnou sekeru a jak to tak bývá podle starého českého přísloví – „když se dva perou, třetí se směje“. Tím třetím myslím samozřejmě toho, případně ty, kteří se snaží kolem této události vytvářet mlhu.
Naštěstí ve funkci zůstává šéf Útvaru pro boj s organizovaným zločinem, Robert Šlachta. Je třeba doufat, že ten odvolán nebude a že jeho úsilí nebude ze žádné strany torpédováno. Práce na odhalování všech možných ničemností bude zřejmě trvalá.