Versailleská mírová konference měla dva protikladné účinky, i když její tehdejší záměry byly v době svého vzniku co možná nejčistší. Pozitivum bylo, že dala obnovit státnost zemí, jež měly možnost vrátit se ke svým historickým kořenům, které pozdější vývoj přetrhal.
Negativum bylo, že bez odhadu následků a bez pocitu odpovědnosti za budoucí vývoj, ze stanoviska vítěze, určila poraženým zemím tak zničující reparace, že nakonec kvůli bídě a celkovému ponížení se většina obyvatelstva vyslovila v demokratických volbách pro totalitní uzurpátory, slibující snadnou a rychlou nápravu neutěšeného stavu. Co to pak znamenalo, poznali lidé až mnohem později. Mnohé to stálo životy, když se pokusili vnucenou diktaturu nějakými protesty narušit. Československo tehdy ještě podpořilo, díky rozhodnutí prezidenta Masaryka, poražené Rakousko velkou finanční částkou, aby pomohlo jeho začlenění mezi evropské demokracie, nicméně německý vliv tam byl příliš silný.
To je historická připomínka, jak každá krize může být nebezpečná pro vychýlení z ustáleného stavu a jak hrozivou změnu může přinést.
Co je pro naši doposud demokratickou současnost varovné? Samozřejmě se nedá, byť neradostný, stav hospodaření našeho státu srovnávat s inflací a následným hospodářským krachem předhitlerovského Německa stařičkého kancléře, maršála Hindenburga, jenž ostatně svoji zemi ani neovládal. Fašistická tendence byla zřejmá a předcházela pozdějšímu uchopení moci nacisty.
Jedno je v našem případě velmi nebezpečné. Většina obyvatel naší země nemá už ve svou vládu důvěru. Vláda se ani nesnaží, aby si nějakou důvěryhodnost ověřovala. Připadá mi, že kabinet je složený z jedinců, jednoznačně orientovaných na získání kontaktů a tím dalších možností profitu, který jim z nynějších státních funkcí do budoucna po skončení mandátu plyne.
Jaký je výhled změny? Pravděpodobně sociálně demokratická vláda, momentálně ve výzkumech nejpreferovanější. Její problém je, že se bude muset spoléhat na podporu komunistů. Ti předvedli už ve dvou posledních prezidentských volbách, jak to s demokratickým vývojem u nás myslí. Budou tedy sociální demokraty vydírat a ti v touze udržet si vládní posty budou ustupovat a ústup kamuflovat zájmem veřejnosti.
Komu tahle situace slouží a pomáhá? Jednoznačně populistickým organizacím všeho druhu, různým nacionalisticky fašizujícím skupinám, dávajícím si do jmen termíny jako národní, nebo dělnická. Narůstající nespokojenost lidí se současným stavem těmto skrytě, ale leckdy i otevřeně, autoritativním seskupením nahrává. Mohou tak přitahovat radikálním programem všechny, kteří nemají dostatečně vyvinuté samostatné myšlení, aby si uvědomili, že za jednoduchými a jednoznačnými hesly je snaha získat „zbloudilé duše“ a využít je v úsilí uchopit moc.