Pro každou vládu, která se rozhodne v demokratickém systému pro takzvaně „nepopulární kroky“, toto rozhodnutí bude s největší pravděpodobností dříve nebo později znamenat politickou sebevraždu. Nechápat to mohou jen politici, jejichž dětství a mládí formoval totalitní systém, typický direktivním a autoritativním způsobem vlády. Na veřejném mínění v takovém systému vůbec nezáleželo. O všem rozhodovala a vše zajišťovala trvale vládnoucí „strana“. Tito někdejší mladíci a mládežníci, tvořící dnes páteř například naší politické reprezentace, nejsou zřejmě stále připraveni spravovat zemi v demokratických poměrech. Momentální přízeň různých podporovatelů je jim daleko bližší než vox populi a čekají, že později, po prohraných demokratických volbách, pro ně budou zárukou zajištěné budoucnosti různé finanční ráje typu Baham, Seychell, Kajmanských a Marshallových ostrovů. Neuvědomují si ale, že při účinné mezinárodní spolupráci a efektivitě Interpolu je svět čím dál menší a možnosti volání k zodpovědnosti jsou stále rozvinutější.
Vláda České republiky je aktuálně přitlačena ke zdi, protože její úřady nejsou schopny a zřejmě ani nechtějí vypořádat se s vysoce rozvinutým korupčním prostředím. Prostřednictvím nadhodnocených státních projektů, jež měla svými eurofondy krýt Evropská unie, je odčerpávána velká část evropských peněz naší zemi spojenou Evropou poskytovaných. To se samozřejmě rozhodla Evropská komise zastavit a financování problematických projektů si bude Česká republika hradit sama. Evropští auditoři pověření Evropskou komisí prohlásili, že se jim dobře spolupracuje se státními zastupitelstvími, ale špatně s jednotlivými ministerstvy.
Kdo za to ovšem bude postihován ? Především všechny příjmové kategorie daňových plátců, protože všem se zvýší platby DPH a kromě toho vyšší platové kategorie budou postiženy takzvanou „milionářskou daní“, což je pravděpodobně jakási vzpomínka na nástup komunistů k moci před šedesáti čtyřmi lety. Ačkoliv si každý u nás povinně platí zdravotní pojištění, od 1. července je většina léků, zvláště ty, jež jsou určeny na chronická onemocnění, nekryta pojišťovnami a o trvalém omezování hrazené lékařské péče pro zdravotně postižené by mohl hodně mluvit bývalý parlamentní poslanec Václav Krása.
První náznaky změn tohoto neutěšeného stavu vidím v podzimních senátních a regionálních volbách, kdy se snad dostane do zastupitelských úřadů co nejvíc nově se objevivších osob, nezávislých na velkých politických stranách, jimž stávající prostředí vyhovuje. Hlavně pak bude záležet na jarních prezidentských volbách, jejichž výsledek může politické klima v naší zemi hodně změnit.