Reklama
 
Blog | Jan Hlavatý

Nutnost změny

Již kolem devadesáti procent obyvatelstva naší země je nespokojeno s politickou situací a s dopadem politiky na běžný život. Příčiny tohoto stavu se podařilo, do velké míry díky investigativním novinářům, rozplétat a dobírat se podstaty věci.

Jasné především je, že kdyby dnes byli parlamentní poslanci posazeni na detektor lži a nuceni předvádět se v tom, jakými ideály kdo z nich je veden, byli by, snad nepřeháním, v bezmála stech procentech účasti usvědčeni ze lži, protože zastupování voličů pouze předstírají. Bohužel demokracie je zneužitelná jako kterýkoliv systém a pokud tomu nejsou stanoveny zákonné překážky, najde se hodně vynalézavců, kteří mají dostatečně silné žaludky, aby kamuflovali své osobní zájmy jako zájmy těch, které zastupují.

V nově vytvářené porevoluční Ústavě České republiky bylo nezbytné zakotvení demokratických volebních pravidel. Právě při koncipování těchto bodů se projevilo, jak je nebezpečná a demokracii ohrožující každá nelogičnost, jež netvoří z jednotlivostí vycházející a účelně složený celek. Oproti prvorepublikovému zákonu, kdy mandáty jednotlivců byly vázány na určité politické strany, aktualizace spočívala sice v nominacích kandidátů na volebních listech jednotlivých stran, ale s umožněním dalšího poslaneckého působení na stranách nezávislého. Poslanci následně pokračovali, odpovědni jen svému „vědomí a svědomí“. Proto mohlo po volbách docházet k různým přesunům, jež vzbuzovaly dojem korupčního jednání.

Reklama

K nejabsurdnější situaci došlo teď před nedávnem, kdy se vládní strana rozdělila na dvě půlky, které se začaly přetahovat o nárok na pokračování v koaliční vládě. To samozřejmě už bez jakéhokoliv mandátu daného veřejností. Za takového stavu by teoreticky bylo možné, aby 200 lidí, kteří se dostanou do parlamentu, vytvořilo oligarchickou skupinu, jež by byla neodvolatelná, vyvázala se ze vztahu k jednotlivým politickým subjektům a vytvořila vládu podle svých představ, odvislou jen od vůle poslanecké sněmovny. Říct, že by to byl nástup nové diktatury, je jistě zbytečné. Pokud by k jisté formě autoritářství inklinoval prezident republiky, na nový nástup totality by byly podmínky připraveny.

Lidé jsou volební fraškou znechuceni a proti začátkům devadesátých let, kdy přicházelo volit přes 80 % voličů, dnes chodí jen kolem šedesáti, někdy ani to ne. Znamená to, že skoro polovina oprávněných nemá o volby zájem. Aby se situace zlepšila, je třeba podstatným způsobem změnit volební podmínky a umožnit voličům mít o hodně větší vliv na rozhodování o jednotlivých kandidátech:

1. Každý volič by zakroužkovával na volebních lístcích jména kandidátů buď z jedné politické strany, nebo z více stran. Přestože kandidátky by opět sestavovaly jednotlivé politické subjekty, platné by byly pouze lístky se zakroužkovanými jmény. Neplatily by nevyplněné lístky volebních stran. Pokud by chtěl někdo volit politickou stranu jako subjekt, musel by zakroužkovat všechna jména na kandidátce. Pokud by chtěl vybírat z více subjektů, kroužkoval by jména dle svého výběru, přičemž nejvyšší počet vybraných jmen by musel odpovídat státem určeného limitu jedné kandidátky. Nižší počet jmen by byl samozřejmě přípustný.

2. Byl by zrušen státní příspěvek na volební kampaně. Stojí zbytečné milióny z vybraných daní a jen například z reklamních billboardů čiší taková stupidita, že přímo vyzývá k tomu, aby je lidé ironickými texty doplňovali.

3. Místo prostředků na volební kampaně by stát financoval před volbami čtvrt roku trvající předvolební televizní a rozhlasové studio, jež by organizovalo rovnoměrným způsobem rozdělený čas na diskuse a prezentaci jednotlivých subjektů a kandidátů.

4. Politické strany by byly financovány z členských příspěvků, přičemž horní hranice plateb by nebyla omezena. Po volbách by každý stranický subjekt odevzdával vyúčtované přiznání svých nákladů Ústavnímu soudu České republiky, který by na tuto kontrolu zřídil účetní komisi, jež by nezávisle posoudila legálnost vydaných prostředků.

5. O platech a požitcích ústavních činitelů by rozhodoval rovněž Ústavní soud České republiky jako instituce na moci výkonné a zákonodárné nezávislá, přičemž podmínkou členství soudců ÚS by byla politická nestrannost.

6. Funkce v parlamentních výborech by patřily k povinnostem poslanců, byly by čestné a nehonorované.

7. Právně by byla zamezena kumulace zastupitelských funkcí volených osob na všech stupních.

Jsem přesvědčen, že takto nastavenými podmínkami by se nejen podstatně změnilo obsazení kandidátek, velmi pravděpodobně by zmizeli všichni neonormalizační „kádři“, ale objevili by se lidé, kterým by prospěch věcí obecných byl nad vlastními zájmy.