Malá vinohradská literární kavárna Balbínka je zařízena stylem pražských, ale nejen pražských, hospod šedesátých až osmdesátých let. Nápisy na jejích stěnách, vyjadřující svobodného ducha, se ovšem před listopadem roku 1989 nalézaly v restauračních zařízeních jen na toaletách.
V Balbínce se konají vždy s odstupem jednoho měsíce večery poezie.
Iniciátorem a dramaturgem programu je básník, spisovatel a výtvarník Zbyněk Benýšek. V šedesátých letech studoval na brněnské Uměleckoprůmyslové škole. Ze studia odešel, když se solidarizoval se svým, z politických důvodů, vyhazovaným profesorem. Začátkem osmdesátých let, po podpisu Charty 77, byl přinucen odejít do víceletého exilu, který pak trávil ve Vídni. Založil a redigoval uměleckou revui Pater noster. Během svého nuceného pobytu mimo republiku zorganizoval v Alsasku, ve spolupráci s Čárlím Soukupem, festival svobodné kultury.
Poetické večery v Balbínce jsou věnovány vždy určitému směru, například poezii gellnerovské, beatnické a ve velké míře poezii nezávislé – tak zvanému proudu undergroundu, jenž charakterizoval svobodnou tvorbu mezi šedesátými a osmdesátými roky dnes už minulého století.
Ve vystoupeních se střídají, vedle Zbyňka Benýška, známé osobnosti výše uvedené literatury, jako Ivan Martin Jirous, saxofonista a textař skupiny The Plastic People of the Universe Vráťa Brabenec, hudebník skupiny Echt Karel Malík, kteří přednášejí svoje básně a texty. Zároveň jsou v jednotlivých večerech představováni básníci dřívější éry, jejichž dílo současné autory ovlivnilo, například František Gellner.
Druhý večer, po zahájení tohoto poetického festivalu, měl Zbyněk Benýšek vystoupení s recitátorem Miroslavem Kovaříkem na téma beatnické poezie. Představení bylo věnováno třem autorům – Václavu Hraběti, Milanu Kochovi a Miroslavu Kubesovi.
Možnosti publikování byly těmto umělcům v době jejich života zamezeny, o šíření textů se starali příbuzní a známí soukromými strojopisy. Václav Hrabě drobně publikoval v kulturním časopise Tvář, kde určitý čas jako redaktor pracoval. Zemřel pětadvacetiletý v roce 1965. Spisovatel Milan Koch zemřel roku 1974 ve dvaceti šesti letech a začínající herec Hanáckého divadla a literát Miroslav Kubes v roce 1975. Bylo mu třiadvacet let. Kdo ví, jak by se existenční cesta těchto mladých lidí odvíjela, kdyby mohli déle žít.
Činnost současných básníků literatury undergroundu, podílejících se vedle prezentace vlastní poezie na udržování povědomí o svých přátelích umělcích, kteří tento svět za nešťastných okolností předčasně opustili, je nanejvýš hodnotná. Svědčí o kontinuitě naší svobodné kultury.