Koalice ODS + TOP 09 + VV končí. V tomto kontextu je dobře sledovat, jak je tomu mezi našimi evropskými kolegy, kteří mají s demokratickým systémem o hodně větší zkušenosti, než máme my. Mezi západními demokraciemi, které nepoznaly komunistickou praxi, se koalice rozpadají, pokud nemají dostatečnou oporu ve veřejném mínění, tedy voličstvu. Naopak u nás pokud je koalice utvořena, záleží jí na existenci pouze jí samé, aniž by cítila vzhledem k voličům jakoukoliv zodpovědnost.
Všiml jsem si třech pozoruhodných výroků, vyslovených v posledních dnech politiky současné české vládní koalice, které dávají znát naprosté pohrdání demokratickými principy, jež musí být předpokladem vládnutí v tomto systému.
První výrok je od ministra financí Kalouska. Když ho zastavili novináři před Strakovkou, prohlásil, že vláda není závislá na žádných politických stranách. Kdo pak ale tedy tvoří ty koalice ?
Rovněž unikátním sdělením je prohlášení ministerského předsedy Nečase, že když skupina kolem Karolíny Peake, která se oddělila od Věcí veřejných, dá dohromady určitý počet lidí a vytvoří poslanecký klub, bude vládní spojení udržovat s ní. Tímto je dáno najevo, že vláda veřejnost k podpoře vlastně nepotřebuje, stačí jí když pár poslanců pod jinou značkou bez voličské základny zabojuje o své udržení ve výnosných postech.
A třetí nezanedbatelný výrok je od předsedkyně Poslanecké sněmovny paní Miroslavy Němcové. Řekla, že si poslanci neuvědomují, že při rozpuštění parlamentu ztrácejí okamžitě všechny požitky a do tří dnů musí vyklidit své poslanecké kanceláře. Co tím paní Němcová naznačuje ? To snad, že pro zástupce veřejnosti, byť ztratili důvěru, by mělo být přednější za každou cenu se ve svých kancelářích udržet, když už se tam s takovou „námahou“ probojovali ? Kým tam vlastně byli delegováni, voliči nebo nějakými „vrcholovými“ manažery ?
Jakou cenu má pak demokracie ? To jak se s ní hazarduje vidíme už dnes, kdy podle aktuálního průzkumu agentury CVVM komunisté předstihli v oblibě obyvatelstva občanské demokraty o tři procenta. Lidé začínají mít pocit, že liberální správa demokratických poměrů v této zemi není přínosná, protože ji využívají pro sebe mafiánské skupiny, jejichž hierarchie byla vytvořena již za „reálného socialismu“. Část veřejnosti se pak obrací k extrémním směrům – buď ke komunistům, kteří z občanské nedůvěry k demokracii profitují, nebo k neonacistickým hnutím. Dává tím šanci úsilí o vládu „silné ruky“, která by s nepravostmi zatočila. Protože současná vláda není schopna krizový stav země účinným způsobem vyřešit a kvůli korupčním vztahům efektivně čerpat dotace z evropských fondů, nechává dopadat tíži finančních nákladů na všechny skupiny obyvatelstva.
Demokracie a volná hospodářská soutěž je v přímém rozporu s korupčním prostředím. Protože tomu se v našich podmínkách mimořádně daří, nejbližší budoucnost nedává naději na zlepšení.